První Paříž

Lille je mi uz trochu male a tak jsem si udelal vylet do Parize.

Ale nebyl bych to ja, aby za tim vsim nestala nejaka zenska.... Stepanka chtela vyuzit poVanocnich slev a kde jinde nez v Parizi se da nejlepe nakupovat, ze? - to da rozum. Takze jsme udelali dohodu, dopoledne se bude nakupovat a odpoledne me protahne mestem.

Ano, jeli jsme jen na jeden den. Z Lille je to vlakem hodinka, takze to nebyl problem, navic v TGV ta hodinka ubehne velmi rychle.

Trosku jsem se obaval, ze jsem se tim "nakupovacim" dopolednem upsal dablu a nez se vubec dostaneme k pamatkam, budu uz davno uondany. Nastesti jsme meli namireno do Galerie Lafayette, coz je sice obrovsky nakupni dum, ale zaroven krasna secesni budova a svym zpusobem taky pamatka.
Navic, na strese tohohle obchodaku je terasa ze ktere je vyhled na uplne celou Pariz. Od Eifelovky, Montmartre az po Operu, ktera je vlastne hned pod vami. A hlavne Pariz z hora to jsou spousty domecku nanahnane k sobe, vselijake strechy, stresni okna, kominky... krasa.

Po poledni se z osoby, pobihajici zdanlive zmatene (ale mela v tom system, se musi uznat...) mezi stovkami regalu v tom krasnem secesnim baraku, vyklubala slicna pruvodkyne a mohli jsme vyrazit.

Kupodivu, jednim z nejvetsich zazitku pro me bylo parizske metro - frantici si ho systematicky doluji uz skoro sto let a tak je to neuveritelna sit, mesto pod mestem, ve kterem se prestup z linky na linku stava sam o sobe cestou a vstupni automaty vzhledem vyhrozuji, ze za cvaknuti listku mozna budete platit i vlastni kuzi.

Ale vystup z Trocadera je uchvatny, staci ujit par metru a zpoza baraku na vas vyskoci Eifelovka. A protoze ji az dosud vidite z ruznych casti mesta a teras, kdy je malicka a jen tak vykukuje, tak az ve chvili, kdy se zcista jasna zjevi primo nad vami, si teprve uvedomite, jak je velka.

Bohuzel, jedno odpoledne je malo. Stihli jsme tedy jen Eifelovku, posedeli nedaleko v jedne kavarne a odtamtud jsme se rozhodli pro Notre Dame a latinskou ctvrt se Sorbonou a na zaver Panteon. Kdepak na zaver, to jsme si jeste dali veceri v jedne zapadle restauraci a to je prece taky vec, kterou v Parizi nesmite zanedbat! Jako predkrm jsem mel sneky.

A pak uz jsme se vraceli nocnimi ulicemi a ja jsem s hruzou zjistil, ze Eifelovka po setmeni vypada, jak kdyby na ni vesel banky nas soused - zrejme jako cenu za nejlip vyzdobeny dum v nasi ctvrti mu bylo dovoleno svuj tvurci pristup pouzit i tady.

Takze Pariz hezka, brzy tam budu muset zase vyrazit.

A jako obvykle, fotky z Parize najdete v galerii.